Oskar Nedbal se narodil v rodině advokáta a nadšeného muzikanta jako nejmladší ze šesti dětí. Když otec poznal, že kromě talentu jeví o hudbu vážný zájem, přihlásil jej roku 1885 na pražskou konzervatoř. Na škole se jedenáctiletý Nedbal spřátelil s Josefem Sukem. V roce 1891 se Nedbal stal žákem Antonína Dvořáka. Působil 14 let v Českém kvartetu jako violista.

V letech 1896 až 1906 dirigoval Českou filharmonii. Poté odjel do ciziny, oženil se a zůstal ve Vídni. Do roku 1918 stál v čele vídeňského symfonického Tonkünstler orchestru. Zde vznikla jeho opereta Polská krev (premiéra v říjnu 1913 - Vídeň, v lednu 1914 v Praze a během roku uvedena ve stovce divadel Německa a Rakouska).

Po vzniku Československa (1918) se vrátil domů, ale nenašel plné pochopení.Zklamaný Nedbal odešel z Čech na Slovensko a přijal místo ředitele opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. Od roku 1923 působil jako dirigent opery, šéf hudeb. oddělení rozhlasu a lektor Komenského univerzity. Bez vloh k ředitelování ale naivně přijímal i nesolidní nabídky na vedení celého divadla a po podepsání podnikatelské smlouvy (1929) se dostal do neřešitelné finanční situace a ekonomickou situaci zvládnout nedokázal. Ráno na Štědrý den roku 1930 Oskar Nedbal spáchal sebevraždu skokem z okna v budově divadla v chorvatském Záhřebu. Ještě večer předtím zde řídil premiéru své Pohádky o Honzovi. Byl pohřben na tamním hřbitově Mirogoj.

1   
(přístupů od 15.4.2021)