Dietrich Buxtehude žil ve druhé polovině 17. století, narodil se 50 let po Heinrichu Schützovi, který bývá považován za jednoho ze zakladatelů německé barokní hudby, a necelých 50 let před Johannem Sebastianem Bachem. Přesné místo, datum a dokonce i národnost skladatele není zcela jednoznačně doložena, ví se však, že Buxtehude prožil většinu života na pomezí Dánska (Helsingor), jižního Švédska (Helsingborg) a severního Německa (Lübeck, kam se jej vydal poznat ve svém mládí navzdory mnoha osobním i pracovním nesnázím mladý J. S. Bach až z Arnstadtu). Buxtehude je více znám jako skladatel varhanní hudby a bývá označován i za největšího německého autora před Bachem, ale z Dübenovy dochované evidence je zřejmé, přestože se velmi mnohá díla ztratila, jak významnou součástí Buxtehudeho díla je vokální hudba. Zajímavou a ve své době neobvyklou skutečností je, že na rozdíl od Schütze, Bacha a mnohých dalších, Buxtehude psal četná díla spontánně, nikoliv jako součást služebních povinností (nebyl nikdy kantorem). Buxtehude zhudebňoval biblické texty, středověkou i současnou duchovní poezii a jeho vokální tvorba je dalším dokladem pestrosti ve vývoji duchovního koncertu od Schützových Symphoniae sacrae k Bachovým časným kantátám.
1   
(přístupů od 21.1.2021)