JAN ŠKRDLÍK – violoncello

Zpět
Recenze
Zvukové ukázky

Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění.
S Janem Škrdlíkem se měli možnost seznámit posluchači na mnoha stech koncertech na třech kontinentech ať už jako s komorním hráčem nebo sólistou. Logickým doplňkem této činnosti je i spolupráce s televizí a rozhlasem včetně nahrávek pro violoncello a symfonický orchestr. V oblasti sólové hry také nahrál pro přední vydavatelství řadu CD se skladbami prakticky všech stylových období. Jeho CD Bachových suit bylo vybráno v roce 2003 japonskou firmou Geocities mezi deseti tituly reprezentujícími českou interpretační tvorbu.
V roce 2008 se stal spolutvůrcem prvního videoklipu v oblasti instrumentální klasické hudby v dějinách a průkopníkem multimediálního koncertování, kdy k živé koncertní produkci je paralelně promítán film Claude Debussy - Sonate pour violoncelle et piano a další snímky.
V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři. Svou zahraniční pedagogickou činnost zahájil v roce 2003, když se ujal vedení violoncellových interpretačních kurzů v jihošpanělské Murcii. Od roku 2004 spoluorganizuje a vede Hudební interpretační kurzy v Opočně. Podílí se na mnoha dalších aktivitách.
V hodnocení Škrdlíkovy hry se shodují kritiky z různých částí Evropy. Weidener Tagesblatt vyzdvihuje jeho zřetelné a jisté vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice. Holandský Haarlemse Dagblad o něm napsal: Vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou. Časopis Harmonie zase v recenzi jeho profilového CD píše o ušlechtilém tónu a kvalitní technické připravenosti. V roce 2005 největší dva deníky v Miami přirovnaly Jana Škrdlíka k Lynnu Harrellovi a jeho vystoupení na Festivalu Miami označily za senzaci¹⁾.
Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu²⁾.
Mezi violoncella, na která hrál, patří i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, který se v roce 2007 stal mediálně známým poté, co byl z umělcova ateliéru ukraden a na základě televizní reportáže po dvou dnech zlodějem vrácen³⁾.

¹⁾ ↑ (El Nuevo Herald, Miami, 5. 10. 2005, recenzent tohoto španělsky píšícího deníku Daniel Fernandez doslova uvedl: "...Por su parte, Jan Skrdlik, en el cello, fue una verdadera revelación en el bellísimo Concierto para cello en do menor, de Johann Christian Bach...")
²⁾ ↑ Jan Trojan, Opus musicum, ročník 42/2010, č.2
³⁾ ↑ Taťána Kuxová, Časopis Metropolitan, ročník 3, červenec-srpen 2008, str.19

Fotografie Jana Škrdlíka v tiskové kvalitě:


Další podrobné informace naleznete na osobních stránkách violoncellisty:
CELLO.CZ

nebo na Wikipedii na:
cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Škrdlík

nebo si prostě poslechněte ukázku na Youtube:
Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano
Jan Škrdlík – violoncello; Petra Besa – klavír

24518   
(přístupů od 2.10.2013)

REPERTOÁR: